Stud a zase stud

21.11.2026

Když jsem přijela letos v září do Kodaně, na akci dr Joe Dispenza, kam jsem se těšila od jara, začala jsem se cítit strašně. Viděla jsem mladé lidi z Čech vystupovat z výtahu a šly mi hlavou myšlenky typu:
"Ty jo, takhle mladí a mají na to, aby tady byli."
"Mně to trvalo tolik let, než jsem se dostala na tenhle typ akce."
"Je mi tolik a nic jsem v životě nedokázala."
"Už to nemá vůbec cenu."
"Selhala jsi. Co jsi přinesla světu, aby se změnil? NIC!"
Myšlenky mě trýznily, hlava se mi vařila, začala mě bolet noha tak, že jsem skoro nechodila.
Hmm - rezistence??? 😆
Stud, stud, stud a zase stud. Tuny studu nejen mého vlastního, ale také kolektivního, naneseného na ženách ne muži, ale systémem - patriarchátem.

Vařila jsem se v tom několik dnů. 

Co jsem zjistila?

Že potřebuji fungovat jinak, že jsem přetížená ještě z životního stylu z předchozích let a že hlavně NECHCI BÝT ZÁVISLÁ. CHCI CÍTIT VNITŘNÍ SVOBODU A TO NÁM PENÍZE NEPŘINESOU. 

Peníze ale přinesou to, co potřebuji, abych mohla bez obav fungovat v tomto světě, bez neustálého vyčerpávání svého nervového systému.

A proto vás zvu 


Share